Protipožární odolnost
Dřevostavby a požární odolnost
Rozvoj dřevostaveb vychází mimo jiné z požadavku realizovat co nejvíce nízkoenergetické stavby. Je v podstatě jedno, jestli se jedná o naší republiku, nebo sousední Německo, Rakousko, …Je pravdou, že procentuální zastoupení dřevostaveb na trhu staveb v Německu a Rakousku je podstatně vyšší, než u nás. Stále u nás existuje široká veřejnost, která se dřevostaveb obává hlavně ve vztahu k požáru. Člověk si často neuvědomuje, že dřevo je vůči požáru dobře odolné, hlavně co se týče jeho pevnosti a tuhosti. Při požáru, na rozdíl od oceli, neztrácí svou pevnost a tuhost. Zbytkový profil si ve většině případů zachovává své vlastnosti a je dále schopen přenášet zatížení. Naproti tomu ocel vlivem vysokých teplot velmi rychle ztrácí svou pevnost, tím dochází k celkovému narušení statiky ocelové konstrukce.
Požární bezpečnost stavebních objektů je schopnost objektů bránit v případě požáru ztrátám na životech a zdraví osob a ztrátám na majetku.
Požární bezpečnost staveb je dána souhrnem předpisů, podle kterých je třeba se řídit při návrhu a stavbě objektů.
Stavební zákon č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů (č.197/1998) - § 138 odst.1 – povinnosti při navrhování, projektování a povolování staveb
ČSN 73 0821 edice 2 - Požární bezpečnost staveb - Požární odolnost stavebních konstrukcí
ČSN 73 0833 – Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování
ČSN EN 1995-1-2 Pravidla pro navrhování dřevěných konstrukcí na účinky požáru
atd……
Stavební objekty musí splňovat hlavně tyto kritéria:
• při požáru umožnit bezpečnou evakuaci osob, zvířat a věcí na volné prostranství nebo do jiných požárem neohrožených prostorů;
• bránit šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky v objektu;
• bránit šíření požáru mimo objekt;
• umožnit účinný zásah požárních jednotek při hašení a záchranných pracích.
Určení požární odolnosti dřevěných konstrukcí:
a. klasifikací podle výsledků zkoušek podle příslušných norem specifikovaných pro konkrétní druh konstrukční části v ČSN EN 13501-1 až 3;
b. pomocí normové hodnoty (podle ČSN 73 0821, nebo Eurokódů), nebo výpočtem;
c. zkouškou a výpočtem v těch případech, že zkouškou nelze postihnout všechny činitele ovlivňující požární odolnost anebo pokud výsledky zkoušek vyžadují pro konkrétní aplikaci další posouzení.
Při vystavení požáru pak konstrukční prvky ze dřeva, případně materiály na bázi dřeva, jejichž povrch je vystaven plamenu (požáru), rychle vzplanou a poměrně silně hoří, ale jen do té doby, než se vytvoří zuhelnatělá vrstva dřevní hmoty. Tato vrstva zabraňuje přístupu vzduchu do vnitřních částí průřezů prvků, tlumí hoření a má též dobré tepelně izolační vlastnosti.
Chování prvků ze dřeva a materiálů na bázi dřeva při požáru je značně ovlivněno jejich tvarem, povrchem a průřezem. Hořlavost závisí na poměru povrchu k objemu prvků. Plamen se šíří rychleji, čím větší je tento poměr, a v případě drsného povrchu a ostrých hran se rychlost ještě znásobuje. Z tohoto důvodu se používá stavební konstrukční hranol (KVH, BSH) s hoblovaným povrchem a sraženými hranami.